Hlavní stránka

Slarque – Afrika 2012

181. Rejnok Straelenův 182. Tučňák ve svém živlu 183. Tučňák na souši 184. Obří kolo z čelního pohledu 185. Městská radnice

186. Hrad Dobré naděje 187. Veverka popelavá 188. Fíkovník pryžodárný 189. Ibis hagedaš 190. Leknín bílý a stín ptáka

16. den – sobota 7. dubna

Kapské Město

… Některé ryby skoro nebyly vidět (obr. 181), tučňáci ve vodě (obr. 182) dali člověku rychle zapomenout na ty směšné postavičky s kolébavou chůzí (obr. 183). I když vstupné bylo celodenní, vydržel jsem tam asi tři čtvrtě hodiny, pak už jsem pocítil potřebu vypadnout někam jinam. Nikoho z naší skupiny už jsem hodnou chvíli neviděl.

Venku stále prší, takže se přesouvám hned do sousedního hangáru, kde je tržnice afrických umělců, kteří se snaží prodat různé obrazy, sochy, dřevořezby a další díla. Většina z nich je na místě i vytváří. Čistě náhodou jsem tam potkal Pavla Šnajdra, takže jsme se společně přesunuli ještě o kus dál, do nákupního centra V&A Waterfront. Zde je tradiční směs asi 250 obchodů, spousta restaurací, směnárny, multikino a další tradiční součásti podobných míst. Zatímco Pavel potřeboval směnárnu a vyměnit zbytek amerických dolarů, což mu opět zabralo nepravděpodobně moc času, já našel bankomaty až v suterénu vedle vstupu z garáží. Náš zhruba dvouhodinový pobyt v tomto svatostánku byznysu jsme zakončili obědem u McDonalda. Jelikož jsem se tomuto podniku dosud všude úspěšně vyhýbal, byla to moje premiéra. Dal jsem si jakýsi kuřecí McWrap, který byl překvapivě celkem jedlý. V ceně menu byl i půllitrový papírový kýbl kokakoly s množstvím ledu. Když už mě chtěli zabít, tak jsem si po „obědě“ došel s Pavlem ještě pro jejich zmrzlinu McFlurry. Pak už jdeme pryč. Venku zrovna nějakou šťastnou náhodou neprší. Ale jestli se jelo na Stolovou horu, tak už jsme to stejně prošvihli. Hned vedle svatostánku obchodu se nacházelo i vyhlídkové obří kolo, které jsem si vyfotil z nejlepšího možného úhlu (obr. 184).

Vraceli jsme se stejnou cestou, kterou jsme ráno přišli. Ostatně naším nejlepším orientačním bodem byl stadión postavený pro fotbalové mistrovství světa v roce 2010, který stál kousek od našeho hotelu. Pak už stačilo překonat silnici jménem Main Road (která vede skoro přes celé město) a byli jsme zpátky. Bylo asi čtvrt na dvě a netušil jsem, jak zabijeme zbytek dne. K hotelu jsme došli, zrovna když z něj vycházela Petrem vedená skupinka na cestu do historického centra města. Takže jsem viděl, že se žádný výlet nekonal, nechal Pavla svému osudu, otočil to a šel s nimi. Autobus před hotelem nestál, protože s ním právě Henrik byl u policajtů. Zatím jsem si myslel, že se mě to netýká.

Cesta do města byla snadná. Vlastně jsme šli po chodníku té hlavní silnice pořád dál, až se kolem začaly objevovat zajímavé domy. Petr občas řekl: „Vpravo vidíte Stolovou horu.“ Vpravo jsme ovšem viděli jen bílou stěnu mraku, takže plánovaný výlet by byl o ničem, i kdyby nepršelo. Po chvíli jsme dorazili na hlavní městské náměstí jménem Grand Parade, na kterém se nachází i městská radnice (obr. 185). Stačilo od radnice přejít přes náměstí a byli jsme u zdejšího hradu. Hrad Dobré naděje (obr. 186) je bastionová pevnost ve tvaru pěticípé hvězdy obklopená hradbami a vodním příkopem. Ale když jsme prošli vstupní bránou a na chvíli se schovali ve vstupní místnosti před dalším krátkým deštěm, viděli jsme jen nenápaditou patrovou žlutou stavbu, takže jsme ani neměli chuť jít dovnitř. Jedná se sice o nejstarší koloniální stavbu v Jižní Africe, ale mě dějepis nikdy moc nebral.

Cestou od hradu kličkujeme ulicemi směrem k Parlamentu. Zatímco jihoafrická vláda sídlí v Pretorii, Parlament zůstává v Kapském Městě. Jeho budovy jsou ovšem částečně stíněné stromy, takže se dá fotit jen po kusech. Hned vedle Parlamentu se nachází rozsáhlý volně přístupný park jménem Company’s Garden, který mi připomínal spíš botanickou zahradu. Jen po ní běhalo značné množství veverek. Veverka popelavá (obr. 187) je zvířátko, které tu místo po stromech skákalo po trávnících, lavičkách a turistech. Po zahradách jich pobíhaly spousty. Na stromech se většinou nacházely cedulky s názvy stromů a jejich původem. Zapamatoval jsem si pouze gumovník (obr. 188), ale to u mě také není nic divného. Na jednom stromu parkoval pár větších ptáků, pokud wikipedie nelže, byl to ibis hagedaš (obr. 189). Také tu byly voliéry s ptáčky, několik soch, kašen a bazénků (obr. 190)…