15. den – pátek 6. dubna

Mys Dobré naděje

… Mys Dobré naděje měl velký význam pro námořníky, kterým otevíral cestu do Indického oceánu. Proto ostatně portugalský král změnil původní název Mys bouří na mnohem optimističtější variantu. Dodnes se traduje, že mys odděluje Atlantský a Indický oceán (viz třeba název onoho zdejšího maratonu), pravdou ale je, že k tomu dochází až u nejjižnějšího místa afrického kontinentu, kterým je asi 160 km vzdálený Střelkový mys. Na mysu jsme měli spoustu času. Vylezli jsme si i na skály nad ním, ze kterých je pěkný výhled na oceán (obr. 171 až 173). K mysu nás na kolech nedojela ani polovina, ostatní přijeli až krátce před pátou hodinou autobusem. To už se dramaticky změnilo počasí a prakticky začínalo pršet. Stihli jsme něco jako společné fotky (obr. 174), i když na žádné nejsme všichni. Pak se naložila zbylá kola a chvíli po čtvrt na šest vyrážíme k severu.

Jedeme částečně jinou cestou, takže si k pobřeží ze zdejších kopců sjedeme až nad Simon’s Townem. Autobus jel Kapským Městem chvílemi podle řidičovy gépéesky, chvílemi podle Petrových pokynů, takže jsme si cestou určitě párkrát zbytečně zajeli. K Hotelu Graeme se dostáváme už za tmy, takže kola necháváme v autobusu, aspoň nebudeme muset v hotelu řešit kam s nimi. Asi deset minut po sedmé jsem na pokoji (obr. 175), který je dvoulůžkový, a opět na něm bydlím s Pavlem Šnajdrem. Jediné ubytování, kde budeme spát dvě noci. Na večeři jdeme prakticky hned vedle, zase si dám krevetový koktejl, flák krávy a nějaké to vínko. Platba kartou je ovšem z mně nejasných důvodů zamítnuta, takže už mi začíná docházet hotovost. Jdeme spát. V noci začne pršet. Co pršet, lít.

16. den – sobota 7. dubna

Kapské Město

Silný liják mě probudil několikrát za noc. Ráno ještě v posteli jsem nechápal ty ultramaratónce, že se jim v tomhle chce běhat. Ani na snídani se z našich pokojů nedalo dojít vyloženě suchý, ale s výjimkou jednoho venkovního schodiště to šlo celkem přeběhnout. Snídaně znamenala vybrat si z menu, jak a s čím chce člověk vajíčka, zbytek byl tradiční výběr z dostupných možností dle vlastních chutí a preferencí. Po snídani rušíme plánovaný výlet na Stolovou horu, který v tomto počasí neměl smysl. Pokud přestane pršet, druhý pokus bude odpoledne.

Nakonec nás většina zhruba deset minut po deváté odchází (obr. 176) do mořského akvária, které se samozřejmě jmenuje Two Oceans Aquarium. Tentokrát to je ale správný název, protože v něm je přes 3000 mořských živočichů žijících v Atlantském i Indickém oceánu. Cestou k akváriu mi chvíli šla od úst pára. Tolik poznámka k africkým vedrům. Takže jsem si za 112 randů fotil ryby (obr. 177) buď s bleskem přes sklo, takže je vidět zejména odraz světla o sklo, nebo bez blesku, takže fotografie jsou neostré až rozmázlé. Kromě různých ryb došlo i na medúzy, hvězdice (obr. 178), mořské koníky (obr. 179), korýše (obr. 180), želvy, žáby a samozřejmě i tučňáky…