Hlavní stránka

Slarque - Korfu 2006

101. Drastis 1 102. Drastis 2 103. Voda u Drastisu 104. Drastis 3 105. Café Drastis

106. Nad Acharavi 1 107. Nad Acharavi 2 108. Dodržování pitného režimu v Episkepsi 109. Kostelík ve vnitrozemí 110. Sgourades

7. den – středa 13. září

Severozápad ostrova

... Vrátil jsem se zpátky do Peroulades a po chvilce jízdy zahlédl starou dřevěnou směrovku s nápisem „Café Drastis“. Kafe mě nezajímalo, ale po odbočce na Drastis jsem koukal už cestou na západ. Pár metrů za odbočkou ale skončil asfalt a zbytek cesty byl pokryt hrubým štěrkem. Navíc se za chvilku začínal lámat do opravdu nepříjemného stoupání. Do pedálů jsem se postavit nemohl, už takhle ode mě létalo dost kamení na všechny strany, takže jsem naházel převod 1 - 1 a šlapal do kopce.

Když jsem ho vyšlapal, kolo už bylo komplet pokryto bílým prachem. Na chvilku jsem zaváhal, jestli to mám opravdu sjíždět k moři a pak zase zpátky, ale na druhé straně už se k moři vinuly serpentiny, takže sklon nebyl tak hrozný, tak jsem pokračoval. O chvíli později se mi naskytl první pořádný výhled na cíl cesty (obr. 101) a bylo rozhodnuto.

Na konci cesty už stála dvě zaparkovaná kola a ty dvě hlavy na vodní hladině tedy patřily někomu od nás. Drastis (obr. 102 až 104) tvoří zajímavé pískovcové útesy a nejspíš nejčistší voda, jakou jsem kde na ostrově zahlédl. A nesmím zapomenout na samotné Café Drastis (obr. 105), které mě pobavilo, hned jak jsem k němu dorazil. Cesta zpátky byla podle očekávání lehčí, než cesta k Drastisu, i když jsem dolů k Peroulades také nesjížděl zrovna rychle.

Vrátil jsem se po stejné silnici zpátky k Sidari. Zase jsem zajel na pláž a zjistil jsem, že obě děvčata tu ještě jsou. O něco později už jsme od pláže vyráželi opět ve třech. Ještě v Sidari jsme se stavili v super marketu a doplnili zásoby vody. Pak jsme vyjeli z města a asi o kilometr dál odbočili směrem na východ.

Mírně se vlnící silnice se sympaticky vyhýbala všem městům, takže jsme z jedné strany minuli místní středisko Karousades a z druhé turistické letovisko Roda. Takhle jsme dojeli až do Acharavi, kde jsme už byli na své první etapě s Petrem. Tentokrát jsme tu ale opouštěli pobřeží a mířili do Dassie přes hory.

Hned kousek nad Acharavi se vyskytla jakási na mapě neexistující křižovatka a nejet tudy po chvíli auto, určitě jsme se rozhodli pro špatnou cestu a po chvíli bychom se zřejmě museli odněkud vracet. Silnice stoupala docela nepříjemně a už v Lazaratice jsme si dali na chvíli pauzu, během které jsem pořídil pár fotografií (obr. 106 a 107) a snědl nějakou tu cereální tyčinku.

Pak jsme stoupali dál, až jsme dojeli další dva cyklisty, kteří si zrovna dávali přestávku. Velice rychle jsme se shodli, že se těšíme do Episkepsi a že si tam dáme pivo. Poháněni touto myšlenkou jsme pokračovali dál a za chvíli jsem (tenhle den už podruhé) skončil na převodu 1 - 1, na který jsem vyjel až před Episkepsi. Tady jsme neomylně našli jedinou místní hospodu a na zahrádce před ní se občerstvili (obr. 108).

Za Episkepsi sice silnice ještě chvíli stoupala, ale už to naštěstí bylo stoupání celkem mírné. Cestou jsem vyfotil jakýsi kostelík (obr. 109) v místech, kde podle mapy nic není. O něco dál jsem ve Sgourades přidal ještě jeden (obr. 110), ale to už silnice začala klesat...