1. den – čtvrtek 7. září

Odjezd

Odjezd z Prahy byl naplánován na večerní hodiny. Jako místo srazu bylo určeno parkoviště před Hypernovou v Nových Butovicích, čas 21:30. Jelikož jsem o dva dny dříve byl v Praze na posledních nákupech na cestu, radši jsem si to byl projít, abych večer někde nebloudil.

Jel jsem s cestovní brašnou plnou hadrů a věcí na kolo (jídlo ani pití jsem s sebou nebral, protože jsem předpokládal, že si ho budu moci pořídit kdykoli cestou i na místě), batůžkem s věcmi na cestu (víc jak polovinu jeho objemu zabral spacák) a ledvinkou s věcmi, které jsem chtěl mít při ruce. Pobral jsem kolo a všechna zavazadla a po půl šesté jsem vyrazil z Jičína vlakem do Prahy. Při přestupu v Nymburce jsem si záměrně nechal ujet osobní vlak na Masarykovo nádraží a počkal jsem si na rychlík, ze kterého jsem vystoupil na Smíchově. Odtud už to bylo do Nových Butovic jen tři zastávky metrem. Pak stačilo překonat pár mimoúrovňových křižovatek a byl jsem na místě. Dle předpokladu, skoro o hodinu dříve.

Netrvalo dlouho a začala se objevovat auta s koly na střechách, pár dalších lidí dorazilo po svých směrem od metra. Brzy bylo zřejmé, že věkový průměr cykloturistů bude i letos vysoký. Zanechal jsem bagáž i kolo pod dozorem (zatím) neznámých spolucestujících a vyrazil jsem do Hypernovy zakoupit nějaké jídlo a pití na první část cesty.

Ještě kolem půl desáté mi připadalo, že nás tam moc není. O chvíli později se vše vyjasnilo a naše skupinka, která čekala u hlavního vchodu obchodního centra, se přesunula k menší, kdesi v prostřední části parkoviště. Tou dobou také přijela bílá karosa s červeným vlekem s logem S.E.N..

Z ní vystoupili cestující, kteří jeli už z Brna či Bratislavy. Mezi nimi jsem zahlédl Martina, jediného slovenského účastníka zájezdu do Chorvatska v roce 2005. A byl to až on, kdo mne upozornil, že přímo tady nastupují další dva společní známí z předchozí dovolené, Zdeněk a Jiří.

Začala se nakládat kola. Moje skončilo ve spodní polovině přívěsu hned na kraji (obr. 1). Zavazadla se buď ještě vešla do spodního prostoru autobusu, nebo skončila v prostoru zadních dveří (tedy přes uličku od mého místa) a na zadním pětisedadle.

V autobuse jsem skončil vzadu, kde se utvořil takový mladší hlouček. Seděl jsem s Petrem, společným známým Jiřího a Zdeňka, kteří seděli před námi. Za nás se ještě vešla dvojice Kačka s Romanem, přes uličku seděla dívčí dvojice Zuzana a Viki, za kupou batohů ještě slovenská dvojice Martin a Peter. Obložen zavazadly měl prostředek zadní sedačky pro sebe cyklomechanik Ondra.

Z Prahy jsme vyjeli po 23. hodině a zamířili na jih, do teplých krajů...

2. den – pátek 8. září

Z Čech doprostřed moře

Poslední zastávkou na našem území se stala kolem druhé hodiny ranní benzínová pumpa v Kaplicích. Zde se vystřídali řidiči a přibyla i nejmladší účastnice zájezdu. Lhal bych, kdybych napsal, že jsem si toho všimnul přímo tehdy a tam.

Kolem půl osmé ráno jsme měli další přestávku na ranní hygienu a snídani v oblasti, kterou bych popsal jako „kdesi v Rakousku“.

Zhruba ve 13 hodin jsme dorazili do přístavu v Benátkách. Vystoupili jsme z autobusu a s sebou brali zavazadla potřebná na trajektu (obr. 2 a 3). Hlavně to byly spacáky a karimatky (tu jsem s sebou také nebral), protože cesta lodí měla trvat 23,5 hodiny. Cestovka sice nabízela možnost zaplatit si nocleh v kajutě, ale jedna noc v kajutě bez oken stála 930 Kč, v kajutě s okny 1.290 Kč. Z mého úhlu pohledu by to byly vyhozené peníze.

Byly rozdány lodní lístky a postupně jsme vcházeli do lodi a pomocí eskalátorů vyjeli nahoru do pater pro pasažéry. Zabrali jsme pár skupin polohovatelných sedadel v prostorné klimatizované místnosti a hned bylo jasné, že tady by se dalo spát i bez spacáků.

Ve 14 hodin (SEČ) jsme se odlepili od břehu a loď jménem Pasiphae Palace se vydala na svoji dlouhou cestu. Po vyplutí jsme hromadně vylezli na horní paluby a obdivovali výhled. Nejdříve to byl benátský přístav (obr. 4 a 5), poté i historické centrum města (obr. 6 až 9). Potom jsme podnikli důkladný průzkum vnitřku lodě, kde byla řada obchodů, barů i restaurací. Před jednou z nich lákala cestující dovnitř sbírka láhví od alkoholu (obr. 10)...