Hlavní stránka

Slarque – Evropa 2011

61. Já u pozůstatku vodního příkopu 62. Koňské povozy na Vinném trhu 63. Katedrála sv. Jiří 64. Brána Nördlinger v Dinkelsbühlu 65. Vesnice Ronheim

66. Hrad Harburg 67. Na mostě přes řeku Wörnitz 1 68. Na mostě přes řeku Wörnitz 2 69. Kostel sv. Josefa v Baierfeldu 70. Pokoj v hotelu

6. den – neděle 28. srpna

Romantická stezka

… Dinkelsbühl (obr. 61 až 64) je pěkné historické město, ze kterého jsme směřovali dále na jih. Lesní stezky na jih od Wilburgstettenu včetně výšlapu ze 435 do 535 metrů se přestaly líbit mým dvěma společníkům, tak jsme zase najeli na silnici. Vydrželi jsme na ní skoro 10 km a kus pod Fremdingenem opět pokračovali po stezce přes Wallerstein až do Nördlingenu. Tady jsme si dali pauzu na oběd. Vyzkoušel jsem ty místní těstoviny zvané špecle s jakousi omáčkou a dvěma plátky výborného (telecího?) masa. Porce jak pro dva, ale popasoval jsem se s ní. Cestou z města jsme čistě náhodou projížděli kolem nádraží a našeho autobusu, ale nikdo z nás tam nic nepotřeboval, tak jsme ani nepřibrzďovali. Zvolili jsme jižnější variantu a tak jsme jeli přes Reimlingen až do Harburgu (obr. 65 je focený těsně před ním). Zdejší proslulý středověký hrad vypadal výborně, ale šel vyfotit asi jen při prudkém sjezdu do stejnojmenné obce, což jsme neudělali. Pak už byl přesně proti slunci (obr. 66). Zastavili jsme se v kavárně stojící na mostě přes řeku Wörnitz (obr. 67 a 68) a dali si malou pauzu na něco sladkého.

Sváťa se zeptala na cestu do našeho cíle jednoho motorkáře. Ten nám řekl, za co stojí ta naše mapa (jako bychom to nevěděli), vytáhl vlastní a Sváťa si opsala názvy místních vesnic, přes které máme jet. Díky tomu jsme pokračovali zčásti po silničkách, které se v naší mapě vůbec nevyskytovaly. Hlavní silnici vedoucí z Donauwörthu na sever k Norimberku jsme díky tomu pouze přejeli po mostě. Od mostu v Harburgu (400 metrů) jsme stále stoupali a kousek za mostem přes zmiňovanou hlavní silnici jsme dosáhli výšky 535 metrů. Vzápětí jsme sjeli přes Baierfeld (obr. 69) do 443 metrů a opět vystoupali do totožné výšky 535 metrů.

Pak už jsme sjeli kousek východně od města Monheim na silnici vedoucí k našemu cíli. Poslední stoupání vycházelo ze 451 metru a vrcholilo v městečku Rögling (525 metrů). Pak už nás čekal pouze sjezd přes Mühlheim do Mörnsheimu (400 metrů). Tady jsme zhruba ve tři čtvrtě na sedm našli náš hotel, před ním autobus a vedle stojící dodávku s výrazným logem S.E.N. na boku. Ano, konečně dorazil náš cyklomechanik zvaný Termit (a čerstvá zásoba piva, protože Libor podcenil splávek některých cyklistů). Celkově jsme měli ujeto 117,4 km za necelé 6 a půl hodiny. Ve dvoulůžkovém pokoji (obr. 70) jsem bydlel s Honzou…