Hlavní stránka

Slarque - Toskánsko 2007

161. Casale Maríttimo – dům pod věží 162. Casale Maríttimo – věž 163. Casale Maríttimo 164. Poslední vykládka kol 165. Campíglia Maríttima – kostel

166. Campíglia Maríttima – zvonice 167. Campíglia Maríttima – ulička 168. Campíglia Maríttima – schodiště 169. Campíglia Maríttima – ulička 170. Campíglia Maríttima – domy

7. den – čtvrtek 30. srpna

Montescudáio, Casale Maríttimo

... Když jsme se pokochali krásami Casale Maríttima (obr. 161 a 162), našli jsme bokem zastrčenou a kupodivu otevřenou restauraci a dali si druhý (a poslední) italský oběd. Rybí předkrm, ostré špagety, nějaké ty mořské potvůrky, salát... Tady je prostě zvykem, že porce nejsou velké, ale chodů bývá víc. Po obědě jsme sjeli dolů z města (obr. 163), pod kterým jsme se napojili na tutéž silnici, po které jsme jeli večer předtím.

V Bibboně jsme ovšem odbočili na kratší cestu, abychom se vyhnuli zajížďce přes La Califórniu. Na cestě nás dojel hlavní vedoucí Pavel, díky čemuž byla zkratka ještě výraznější. Když ráno vysvětloval něco ve stylu „před druhým domem na pravé straně zabočíte na neznačenou polní cestu doprava, po chvíli na véčku odbočíte vlevo...“, shodli jsme se s Martinem, že to nebudeme ani zkoušet a pojedeme radši po silnici. Takhle jsme ovšem tu zkratku nakonec přece jen použili.

Zpátky na pokoji jsme byli asi v 15 hodin, najeli jsme pouze 44,36 km. Tak jsme nechali kola na balkóně a pěšky jsme vyrazili na pláž. Narozdíl od Martina jsem se byl vykoupat poprvé (a taky naposledy). Večer v 19 hodin jsme dojeli s koly k autobusu, kde jsme je naložili na další den a cestou zpátky jsme se stavili na další „menu turistico mare“ (snažil jsem se ukázat jiné řádky než minule).

8. den – pátek 31. srpna

Campíglia Maríttima, Castagneto Carducci

Poslední etapa pro nás startovala opět o deváté u recepce, jen jsme na autobus čekali v mírném dešti. Po vedrech všech předchozích dnů mi to přišlo spíš jako vítaná změna. Ale než jsme po třičtvrtěhodinové jízdě na jih dorazili na místo poslední vykládky kol (obr. 164), nebylo po dešti ani památky.

Nejdříve jsme potkali stranou stojící kostel (obr. 165) a po chvilce jsme dorazili na kopec do Campíglie Maríttimy. V centru je spousta úzkých a strmých uliček (nebo rovnou schodišť – obr. 166 až 169), které jsme částečně projeli a částečně prošli. Pak jsme sjeli z historického centra a po silnici vedoucí po jeho obvodu (obr. 170) vyrazili dál...