1. den – pátek 24. srpna

Odjezd

Ráno jsem přijel domů z noční a vytahal ze skříní všechno, co jsem si plánoval vzít s sebou. Na několikátý pokus se to povedlo poskládat do jedné cestovní tašky, batohu a ledvinky. Po obědě stačilo sundat přední kolo mého bicyklu, narovnat všechno do zavazadlového prostoru našeho auta a vyrazit ku Praze.

Na Černém mostě jsem všechno vyložil, smontoval kolo a zjistil, že jsem si cestou trochu nalomil přední blatník. Začátek nic moc. Pak jen dojít k metru a v páteční odpolední špičce přejet s kolem i všemi zavazadly do stanice Nové Butovice. Tam se mi kupodivu se vším povedlo vystoupit. Pak už to bylo kousek k parkovišti před místní Hypernovou, kde jsme měli mít v 17 hodin sraz.

Byl jsem tam asi o půl hodiny dříve a už tam stál autobus s přívěsem, na kterém bylo logo c.k. S.E.N. Když jsem k němu došel, dozvěděl jsem se, že autobusy budou tři a zatím tu není nikdo, kdo by věděl, do kterého kdo patří. Masovou turistiku moc nemusím, ach jo!

Kolem sedmnácté hodiny dorazil spoj z Bratislavy, Brna a Jihlavy. Stejný autobus i řidič jako rok předtím na Korfu, jenom řidiči byli letos dva. A jelikož jsem byl na dovolenou přihlášený s Martinem z Handlové, bylo dost pravděpodobné, že budu patřit sem. Tady byl dokonce k dispozici i seznam pasažérů. Stačilo jen najít své jméno a místo a mohl jsem se zabydlet. Na první pohled bylo zřejmé, že věkový průměr cestujících je opět vysoký. Na druhý pohled jsem našel další čtyři tváře povědomé z minulé dovolené na Korfu.

Za chvíli byla naložena kola, včetně mého celkem zánovního Authora Synergy (obr. 1). K odjezdu se ovšem stále neschylovalo. Vhodný čas odskočit si do Hypernovy na záchod a nakoupit trochu jídla a pití na cestu. Po zbytečně dlouhé době se s námi jménem cestovní kanceláře přivítala (a hned zase rozloučila) Ilona Rubáčková, se kterou jsem kdysi byl na Korsice, a asi v 18:30 jsme vyrazili na cestu.

Při mezipřistání ve Veselí nad Lužnicí jsem pro změnu zahlédl Pavla Joneše, se kterým jsem prožil dovolené v Irsku a na Mallorce. Tam jsme naložili vedoucího našeho autobusu, Sváťu Čecha. Tím jsme byli kompletní a po už tak trochu tradiční zastávce u čerpací stanice v Kaplicích jsme překročili státní hranici a mířili na jih. Sedě na předposledním dvousedadle, usínal jsem za zvuků pouštěného hitu Účastníci zájezdu.

2. den – sobota 25. srpna

Siena

Jelikož z cestovky některým účastníkům zájezdu omylem poslali loňské propozice místo letošních, chvíli hrozilo, že místo do Sieny pojedeme do Florencie. Já byl jednoznačně pro Sienu, takže z mého úhlu pohledu všechno dobře dopadlo a ve 12:15 jsme tam dostali na tři hodiny rozchod.

Pár set metrů od autobusu jsme narazili na první vyhlídku (obr. 2 až 4). Odtud jsme se přesunuli k opodál stojící bazilice San Domenico (obr. 5 a 6) a podle občasného výhledu na jeřáb (obr. 7) jsme místními malebnými uličkami (obr. 8 až 10) udržovali směr k historickému centru...