2. den – sobota 25. srpna

Siena

... Dóm Duomo Santa Maria (obr. 31 až 34) se pyšní fasádou z pruhů černého a bílého mramoru a jistě ne náhodou patří k největším gotickým perlám Itálie. Odtud jsme se stočili na cestu zpět k bazilice (obr. 35) a malebnými uličkami (obr. 36) se vraceli směrem k autobusu. Protože byl ještě čas, zašli jsme na malé jídlo a dostali kousek pizzy, kde bylo víc těsta než čehokoli jiného, dvě deci piva a kapučíno. To vše za pouhých šest euro. Inu, „menu turistico“. V 15:15 autobus vyrazil na cestu k toskánskému pobřeží.

Marina di Bibbona se měla na následující týden stát naším domovem. Dorazili jsme tam asi v 17:30 a čekali na to, co Sváťa v autobuse označoval jako „megachaos“. To znamená ubytovat osazenstvo tří autobusů (zhruba 120 lidí) v areálu o rozloze i vzhledu menšího města podle toho, jestli mají zaplacený pobyt ve čtyř- nebo šestilůžkových apartmánech.

S Martinem jsme měli zaplacená místa v šestilůžkovém apartmánu, ale zjistili jsme, že budeme bydlet jen ve třech ve čtyřlůžkovém. To se nepříjemně odrazilo na kauci za pokoj, která činila 100 euro. Dal jsem půlku, druhou zaplatil náš zbývající spolubydlící Pepa. K tomu je třeba připočítat ještě dalších osm eur za zapůjčení povlečení.

Vstřícní Italové rozváželi ty, kteří bydleli v odlehlých částech areálu, dvěma auty i s jejich bagáží. Asi v 18:15 došlo i na naši trojici a zjistili jsme, že máme tu pochybnou čest bydlet nejdál. Náš pokoj s označením CN A2 124 byl asi čtvrt hodiny rychlou chůzí od autobusu, deset minut jiným směrem od moře. Prvních pár dní bychom bez mapy areálu netrefili nikam, s mapou to bylo o trošku lepší.

Díky ní jsme ve 21:00 večer dorazili k autobusům a absolvovali jeden z mála brífinků. Byli jsme seznámeni s hlavním vedoucím Pavlem Šimandlem (známým tím, že s místním obyvatelstvem komunikuje zásadně česky), vůdkyní třetího autobusu Vendulou (nezvyklou tím, že zvládala komunikovat italsky) a trojicí cyklomechaniků (dva z nich byli bratři). Dostali jsme od cestovky nějaké písemné materiály, pár map, bylo rozdáno povlečení a dověděli jsme se, že další den se vyráží na Elbu, odjezd v 7:00. Připadalo mi to jako špatný vtip. Tak jsme zkusili najít náš pokoj potmě. Povedlo se, ustlali jsme si a zalehli.

3. den – neděle 26. srpna

Elba

Ráno po rychlé snídani ze zásob nakoupených v pražské Hypernově jsme zamířili k autobusu a po hodině jízdy jsme dojeli do přístavu v Piombinu. Zde se vyložila kola (obr. 37) a Pavel šel vyjednat hromadnou slevu na lodní lístky. Propozice z cestovky nás připravily na cenu 30 až 35 eur, nakonec to bylo rozpočítáno na 27,40 za osobu a kolo.

Nalodili jsme se, naskládali kola u zábradlí garáží a vydali se na palubu. Plavba trvala zhruba hodinu, kterou jsme porůznu trávili různým posedáváním a přecházením po lodi a vyhlížením cílové pevniny (obr. 38 až 40)...