1. den – pátek 5. září

Odjezd

Jelikož odjezd byl naplánován na 19:45 u vlakového nádraží Praha–Smíchov, chtěl jsem být v Praze do 19 hodin. Vyrazili jsme ovšem už o páté, takže jsem byl asi v 18 hodin na Černém mostě a zhruba v 18:45 jsem zaparkoval kolo a batohy vedle budovy Smíchovského nádraží. Po devatenácté hodině dorazila Viki a nakonec se objevil i Martin, který byl v Praze už od čtvrtka. Celá naše společně přihlášená trojice byla pohromadě (obr. 1 a 2).

Začal jsem si dělat legraci, že už jsme stejně všichni. O chvíli později se ukázalo, že mám pravdu. Černá dodávka VW společnosti A|Trans (obr. 3) pobrala tři bicykly, zavazadla i pasažéry a ještě v ní zbylo místo pro řidiče. Ten nás dovezl na autobusové nádraží v Písku. Bylo zhruba 21 hodin.

Tam jsme chvíli čekali na autobus cestovní kanceláře Saturn a ještě přibylo devět místních účastníků zájezdu. Saturn používá jiný systém uchycení kol než S.E.N., takže nakládka i vykládka jsou velmi rychlé, ale pro kola to je, myslím, méně vhodné. Podle rozpisu sedadel jsem seděl s Viki těsně před zadními dveřmi zájezdové karosy, Martin hned za nimi. Ve 21:40 jsme vyrazili do Českých Budějovic. Tam od 22:30 do 23 hodin proběhla nakládka zbytku zájezdu a plný autobus vyrazil do tmy. Za chvíli sice někdo pustil Sněženky a machry, což mi jednak přišlo jako celkem zvláštní volba, ale hlavně mi to v tuto hodinu přišlo úplně zbytečné. Pokud se nepletu, film stejně vypnuli před koncem.

2. den – sobota 6. září

Ubytování

O půl třetí autobus zastavil na benzínce kdesi v Rakousku. Další podobná pauza následovala v šest ráno (a dosud si nejsem jistý, zda jsme byli ještě v Rakousku nebo už v Itálii). V osm hodin se pod námi objevil Terst a k (nejen mému) překvapení jsme do něho vjeli a asi čtyřicet minut se po něm motali. V 8:40 jsme se vymotali a překročili hranice do Slovinska. V něm jsme si na benzínce dali ještě jednu pauzu (obr. 4 až 6) a pokračovali dál. V 9:50 nás probral slovinský celník, který chtěl vidět naše pasy, než nás pustil do sousedního Chorvatska.

Krátce po půl jedenácté jsme skončili na parkovišti před hotelem Delfin v Zelené Laguně. Od delegátky cestovní kanceláře jsme se dozvěděli, že naše pokoje ještě nejsou připravené a že máme přijít o půl druhé. Ve směnárně jsem vyměnil eura za kuny a na programu se tedy ocitlo poflakování se po pláži pod hotelem (obr. 7 až 10 – plavky a spol. byly samozřejmě dobře zabaleny kdesi v kufru autobusu)...